První GetReadyWithMe

neděle 31. srpna 2014

Včera jsem se chystala na drumcový festival (drum and bass - styl hudby pro ty, co netuší, oč kráčí) a řekla jsem si, že vás nechám nahlédnout pod pokličku mých kosmetických vylepšováků. 

Nikdy jsem nepatřila mezi majitelky plných šuplíků kosmetiky, přestože bych moc ráda, ale vše se časem zlepšuje. Peněz přibývá, rozumu taky, a tak jsem schopná občas dobře nakoupit. Ovšem i tak se moje minisbírka skládá spíše z nekvalitních přípravků, které najdete v každé obyčejné drogerii. 



Pokud chcete vědět, co a jak jsem použila na tento look, stačí scrollovat dál dolů. :)

Velmi zřídka používám makeup, ale jelikož moje pleť není v posledních dnech v úplně nejlepším stavu, rozhodla jsem se pro svůj malý vzorek natáhnout. Pro pěkný vzhled makeupu je ale důležité mít pokožku čistou a hladkou, proto jsem použila peeling, který se specifikuje na problematickou pleť. Dále jsem pleti dodala potřebnou vláhu zvláčňujícím denním krémem, který aplikaci makeupu velmi usnadnil. 


Recept: Smoothie časovaná bomba

čtvrtek 28. srpna 2014


Je léto (ano, ještě stále je!) a co víc se hodí do teplého počasí ("teplého") než časovaná bomba všech ovocných a exotických chutí? Ano, ano, je to právě smoothie. Nikdy dřív jsem je nedělala, v podstatě jsem o nich ani nevěděla, co ale sleduji youtubery, měla jsem nutkání to taky vyzkoušet. Ono je to očividně docela trend a já byla zase opět mimo, trochu si zaspala dobu, Aneto, my víme. 

Já vím, nevypadá to vábně, ale to jen proto, že já ještě nevychytala ty správné ingredience, to správné množství apod.. Můžu vám ale stoprocentně zaručit, že vzhled je to poslední, co vás bude po ochutnání zajímat. 

Takže jak na to? 

Já si zajela do Kauflandu na velký "bio" nákup - resp. jsem se snažila nakoupit co nejzdravější věci a popřípadě bio produkty na takový menší detox...a také proto, že jsem chtěla zjistit, co to vlastně obnáší takový zdravý život/vegetariánství/veganství...ale hlavně kolik to stojí. Jedním slovem hrůza, ale o tom třeba někdy jindy. 



 Budete potřebovat: 

Měj se rád

úterý 19. srpna 2014
Toto je absolutně spontánní post a vůbec jsem ho neměla v plánu, ale téma článku se mě vždycky tak nějak dotýkalo a to přímo mě, ale hlavně ostatních, kterým jsem se snažila během let pomoci a zvednout sebevědomí. Protože v tom nikdy nejsme sami. 

Projížděla jsem internet a narazila během dvou posledních dnů na pár inspiračních a motivačních videí, které se týkaly především seběvedomí, sebelásky a SEBE, a vzpomněla jsem si, že mám v počítači uložené kousíčky svých myšlenek přímo na toto téma. Píšu několik let a jsou to různé věci - deníkové, ale i úvahové, mám to ve speciální schované složce v počítači, v milionech denících v pokoji. Nejsem připravená, abych tu odhalovala všechno, ale když jsem našla ty malé úryvky, potěšilo mě to. Je na nich vidět můj progress, věkový, ale hlavně duševní - dva jsou z roku 2011 a jeden z roku 2013. 

Jsou to takové malé věci, ale pamatuji si, jak jsem byla duševně vypjatá, když jsem to psala, protože pokaždé mě k tomu dohnaly určité okolnosti - okolnosti lidí kolem mě a já si pamatuji, jak jsem byla naštvaná, že se někdo může cítit tak méněcenně. Naštvaná jen na ten čistý holý fakt. Každopádně poslední úryvek, který začíná slovem "Ahoj,.." byla vlastně zpráva, kterou jsem přímo poslala své kamarádce, která tehdy procházela fází nízkého sebevědomí a začala tím zraňovat i lidi kolem sebe a to už byl pro mě takový ten bod, kdy jsem si řekla dost. Teď už to zašlo daleko a takhle to s ní přeci nemůže jít dál. 

Všechny miničlánky se ale týkají v podstatě toho samého a já doufám, že si z toho každý dokáže něco vzít. 

Recept: Těstovinový salát s tuňákem a mozzarellou


Zatím to vypadá, že můj blog nemá vůbec žádný řád a ničeho konkrétního se netýká...a tak je to správně. Jsem to já, věci, které mám ráda, můj dennodenní život. A protože a jelikož jídlo zbožňuju a považuju to za velmi jednoduchý prostředek k lepší náladě, objeví se tu možná i nějaké mini recepty. Recept jako takový to asi nikdy nebude, protože já beztak nevařím žádné složitosti. Většinou se řídím pravidlem: Co trvá déle než půl hodiny, nedělám. 

Dnes tedy až směšně jednoduchý těstovinový salát s tuňákem a mozzarellou. 



Budete potřebovat: 

  • těstoviny (jakékoliv, já zvolila vrtulky)
  • plechovčičku tuňáka (za mě ve vlastní šťávě, tento má 80 g)
  • sýr mozzarella
  • olivový olej
  • zeleninu dle vašeho výběru - chci ale vyzdvihnout listový špenát, který můžete vidět vpravo v plastovém sáčku, je to skvělá náhrada obyčejného listového salátu



Dopolední cukrárna

pondělí 18. srpna 2014
ANEB PRVNÍ (POKUS O) LOOKBOOK


Jedno naprosto všední dopoledne jsem si udělala radost a jela do Čáslavi, abych se setkala s mou bývalou spolužačkou, dobrou kamarádkou a skvělou blogerkou Míšou. Nejenže jsme se neviděli už celou věčnost, ale Míša si ode mě chtěla půjčit Hostitele, na kterého už zveřejnila skvělou recenzi, tak to nezapomeňte očekovat. 

Vtipná vložka: Musela jsem se nechat vyfotit na průkazky do školy, na vlaky apod. jako první krok k přípravě na stěhování do Brna a veterinu. Paní fotografka začala již při pozdravu básnit o mé hřívě a během focení jsem se dočkala úchvatných komplimentů jako např. "Vy musíte dělat do reklamy! To vám zaplatí studie! Musíte se ke mně přijít nechat vyfotit a někam to pošlem! Vás přesně hledají!" Pak mi vrazila do ruky vizitku a já odcházela z ateliéru se stydlivým úsměvem na rtech, v dušičce pyšná a navenek mi bylo líto Míši, že to vše musela poslouchat. Nebudu vám lhát, první den jsem o tom hodně hodně přemýšlela a představovala si samu sebe na stránkách časopisů, jak dělám reklamu na šampony, ale furt mi to přišlo k smíchu...což mi přijde stále, ale hlodá to ve mně. Hold "bejt modelka" je červotočivá myšlenka a když jsem napsala jiné profesionální fotografce, která mi potvrdila, že to potenciál má, je těžké o tom neuvažovat. Vy to ale berte s úsměvem a nadhledem, je to jen ukázka toho, že i naprosto všední dopoledne se může člověk dočkat něčeho šokujícího. :)



Cukrárnička, kterou jsme navštívili, je naprosto obyčejná, ničím výjimečná, a proto ani kvalita jídla a nápojů není nijak oslnivá. Každopádně v takovém maloměstě jako je Čáslav se drží a svým příjemným interiérem to vylepšuje. Obdařila jsem se ovocno-tvarohovými zákusky, které mám upřímně nejradši, a mým oblíbeným frapéčkem. Během let na gymplu jsem toho vypila hektolitry a nikdy jsem neměla dost. 

První TAG: Liebster Award

čtvrtek 7. srpna 2014

V blogové atmosféře jsem stále velká amatérka a všechno je mi pořád cizí a nové a uvědomila jsem si, že to není jednostranný fakt. Vždyť vlastně ani vy nevíte nic o mně - proto dnes právě tento druh blogpostu. Neuvažuji o tom, že by TAGy byly pravidelnou dávkou, ale pro zpestření neuškodí. 

TAG má svá pravidla a ty říkají: 
  1. Poděkuj blogerovi, který tě nominoval.
  2. Napiš 11 faktů o sobě.
  3. Napiš 11 odpovědí na otázky, které si dostal/a.
  4. Nominuj 11 blogerů s méně než 200 odběrateli, aby odpověděli na tvých 11 otázek. 
Poděkování:
Děkuji mé bývalé spolužačce a kamarádce Míše za nominaci. Seš skvělá podpora a navíc talentovaná blogerka! 

Fakta:
  1. Jmenuji se Aneta a bohužel mi už táhne na dvacet. 
  2. Bydlím ve vesnici a jsem za to ráda! Města se mi oškliví. 
  3. Už od dětství si přeju být veterinářka a letos se mi dvířka k tomuhle snu široce otevřela. :)
  4. V září se budu stěhovat do Brna za vzděláním a jsem vyděšená a natěšená zároveň. 
  5. Mám dvě tetování a jsem tvrdým kritikem, co se toho týče. Nesnáším bezduchá a nahodilá tetování. 
  6. Nesnáším, když někdo popotahuje a nemůže se vysmrkat. 
  7. Mám zvláštní obsesi po buřtech na pivě. 
  8. Ve společnosti jsem ráda středem pozornosti (nebudu lhát :D ), přese všechno si ale hrozně užívám chvíle, kdy jsem sama. 
  9. Věřím, že člověk může milovat celý život. 
  10. Jeden z mých největších strachů je lítost - resp. bojím se, že na smrtelné posteli budu litovat věcí, co jsem neudělala. 
  11. K mým největším přání patří charitativní práce pro děti v Africe a na Haiti. 

Okénka do minulosti

středa 6. srpna 2014
...ANEB JAK JSEM SI NECHALA VYVOLAT FOTKY



Vždy jsem tak trochu patřila mezi sběratele a i když u mě nenajdete žádné poštovní známky, herbáře ani prázdné flašky od alkoholu, stále se mezi ně řadím. Jsem vzpomínkový sběratel, žádný originální, ale nejspíš jako každý druhý.
Moje sbírka se skládá z obalů od žvejkaček, vstupenek na plesy, střepů od jednoho světlého ležáku a víček od CocaColy, kdy jedna pet láhev obsahovala více rumu, než bylo na náš věk vhodné. Jsem sběratel, který si u spousty věcí už ani nevzpomene, kde je vlastně vzal, ale je věrný svému minulému já a nikdy nic nevyhodí....a nikdy, nikdy by tu krabici nenazval bordelem nebo odpadem (i když to jsou jen krabice smetí).
Jsem sběratel, který na věci rád šahá, rád si je prohlíží a díky doteku se přenese do minulosti, například do dne, kdy jsem dostala tenhle naprosto úděsný náramek od své nejlepší kamarádky, která vlastně už není moje nejlepší kamarádka....a do spousty jiných dalších dnů, které mi dnes čarují infantilní úsměv na tváři a plní mě nostalgií.

A přesně proto se už dále nemůžu dívat na všechny fotky v počítači. Dělám to několik let, mačkám šipku doprava a pozoruju ten stroj, jak se na něm míhají obrázky a už mi to prostě nestačí. Je čas odlehčit peněženku, zaplnit místo v pokoji a doplnit prázdné kapsičky ve fotoalbu.

Tak jsem hledala nejlevnější a nejpohodlnější cestu, jak vyvolat svoje vzpomínky, svojí inspiraci a dát jí 3D podobu. Zda jsem našla i tu nejkvalitnější cestu, se dozvíte v tomto článku.


Vybrala jsem si tento portál a doufala v to nejlepší. Nabízí vyvolání fotek klasických formátů, velkoformátové fotografie, fotografie na plátno a mnoho dalších foto dárků apod. Můžete si vybrat ze dvou možností zpracování objednávky - automatické či ruční zpracování. Při automatickém zpracování pouze fotky nahrajete, určíte rozměr, jaký papír chcete a zda chcete okraje. Ruční zpracování vám zajistí větší kvalitu, upravení barvy, jasu atd., ale připlatíte si korunu ke každé fotce.

Oblíbený seriál - díl 1.

pondělí 4. srpna 2014

TEEN WOLF


Název mého blogu Infinite treasure znamená v doslovném překladu "nekonečný poklad" a není to jen nahodilé jméno, které se mi prostě líbilo. Mnohem víc se mě dotýká význam, který ty slova symbolizují. Ovlivnily mě dvě věci - kniha S elegancí ježka od francouzské autorky Muriel Barbery a film/kniha The Perks of Being a Wallflower (autor Stephen Chbotsky). Oba autoři se dotkli tématu věčnosti a v kontextu mě to opravdu hluboce poznamenalo a líbilo se mi, že ani v jednom případě nehrálo roli obehrané slovíčko "forever". Z první knihy se mě dotkla věta: "Vnímat okamžiky věčnosti v obyčejném běhu života." a z The Perks "And in that moment, I swear we were infinite." Díky těmto dvoum větám jsem si daleko zřetelněji uvědomovala okamžiky, kdy se cítím naprosto infinite a jsem nekonečně přítomná v daném okamžiku. A dobrý seriál je jedna z věcí, co mě ukotvují v přítomnosti, a proto jsem se rozhodla udělat celou sérii mých oblíbených seriálů. Přiznávám, že některé pravděpodobně vůbec neznáte, vůbec se vám nebudou líbit a o spoustě z nich si řeknete, co je to za frašku. Každopádně když já našla důvod, proč je mám ráda, vy ho třeba najdete taky. 



Už podle podnázvu jste poznali, že dnes se bude jednat o seriál Teen Wolf. Je to americký seriál stanice MTV, dlouhý klasicky kolem čtyřiceti minut. Zařazuje se do několika žánrů jako komedie, drama, horor, romance a thriller. Podle určitých zdrojů se autoři nechali inspirovat stejnojmenným filmem, natočeným v roce 1985, kde hrál Michael J. Fox (známý z Návratu do budoucnosti). Na televizní obrazovky se seriál dostal poprvé v roce 2011 a hlavní postavou, která za vším stojí, je producent a scénárista Jeff Davis. 
Teen Wolf není stoprocentně jeden z těch boomů, který byl oslavován hned po vysílání prvního dílu, řekla bych, že k opravdové slávě přišel až kolem třetí série. Není to úplná náhoda, protože ten pokrok je hrozně vidět, když byste porovnali první sérii a čtvrtou je to obrovský rozdíl. Mě to ale chytlo již od pilotního dílu. Ovšem dnes se můžou chlubit několika cenami, nominacemi a skvělým hodnocením na IMDb 7,8.

cast

Znovuzrození

neděle 3. srpna 2014
RYCHLÝ UPDATE


Měla bych začít s tím, proč jsem si dala tak velkou pauzu a nepublikovala ani jeden maličký článek. Blog jsem si založila velmi spontánně s tím, že si nejsem ani trošku jistá, zda je to něco, co opravdu chci dělat, čemu budu věnovat čas. Ukázalo se, že to nebylo ono. Možná je to tím, že se mi protiví moje neprofesionalita, nezkušenost a prosté amatérství, které je dost zřetelně poznat. Celý tenhle blogerský svět jde dost mimo mě a já nemám potuchy na co to vlastně koukám, když se sem přihlásím. 

Něco ve mně mi ale stále připomíná, že sdílet maličkosti z mého života na facebooku mi nestačí. Ráda bych se rozepsala a dala světu svoje názory na různá témata, věci a lidi. Když byste si projeli můj profil na facebooku, tak zjistíte, že je to v podstatě kolekce věcí a lidí, co mám ráda a mezitím takové ty moje skryté myšlenky, které schovávám do statusů a komentářů k nicneříkajícím fotkám...a to jen ze strachu, že dám do toho světa příliš sebe a lidi by to nemuselo zajímat. Protože a jelikož na facebooku přistupujete k uzavřené skupině lidí a máte dost omezený výhled čtenářů a vím, že nejsem jediná, která začíná šířit své myšlenky naprosto mimo svou skupinu, mimo své přátele, ale právě naprosto do neznámého virtuálního světa. Začínám příliš rychle psát svoje myšlenky, aniž by to dávalo nějaký větší smysl. 

Prostě nebyla jsem připravená. I teď jednám velmi impulzivně a nemůžu zaručit, že druhá šance bude lepší. Začínám chápat, že blog nemůže být spontánní záležitost. Chce to dostatek přemýšlení o čem chci psát, o čem bude další článek a věnovat tomu dost času, obzvlášť když půjde o fotografie. Já si totiž vždy vzpomněla až večer a fotit artsy fotky ve večerním světle je dost zajímavý. (a naprosto zbytečný)

Každopádně vrátila jsem se a pár nápadů mám. Před pár dny jsem potřebovala najít recenzi na specifický produkty od jedný značky a nemohla jsem najít nic, od čeho bych se mohla opravdu odpíchnout, čemu bych mohla důvěřovat. To mě dost rozčílilo, protože v dnešním světě, kde je naprosto všechno na internetu, mi přišlo absurdní, že nemůžu najít smysluplnou recenzi na jeden produkt a řekla jsem si "hold to budu muset udělat já". Takže tuším, že jeden z dalších příspěvků bude právě recenze. :)

A jelikož nemám ráda články bez jediné fotky here I am: