Inspirace na Halloween - Bambi + Pouštění draků

čtvrtek 30. října 2014

No, nejste překvapení? Článek ve čtvrtek? 
Anoo, směje se na vás jeden z bonusových postů! Existuje pro to jeden jednoduchý důvod - na neděli mám již naplánovaný článek (bude se jednat o první díl nové minisérie oblíbených věcí/lidí, těšte se!) a obsah tohoto blogpostu se vztahuje právě k této době, takže si nemůžu dovolit ho sem dát až příští neděli. 

Chtěla bych vás dneska totiž inspirovat k pár věcem. Když bych to měla shrnout, chci vaše zadečky zvednout ze židlí a trochu je provětrat - a to samozřejmě v podzimním stylu. Kdo z vás naposledy pouštěl draka? No...já vím, pár let to už bude, co? U mě to možná bylo i sedm roků! A to jsem se právě rozhodla minulý víkend změnit, pozvala jsem si kamarádku, vytáhla ven bráchy a zneužila jejich draky (někdy je tak výhodné mít mladší sourozence). Bylo to kouzelný, co vám budu povídat. Zažívala jsem neuvěřitelnou nostalgii a i v tom pošmurném počasí jsem si to moc a moc užívala. Navíc pozorovat plachtící draky na obloze je tak uklidňující! Na mém instagramu se můžete podívat i na takové mini video, abyste také pocítili tu příjemnou atmosféru. 



Pozdní babí léto

neděle 26. října 2014

Ahooj, 
zdravím Tě u nedělního článku! V takovém pěkném odpoledni si spíš odpočineme a společně zavzpomínáme na minulý víkend, který jsem strávila u mamky v jižních Čechách. A dnes žádné deníčkovské zápisky, vyloženě si vychutnáme pohledy na ten pravý podzim. :)

Po měsíci bydlení v Brně, byl ten víkend pohlazením pro mou duši, která přirozeně lne k vesnickému prostředí, lesům a hájům a brouzdavým vodám. Haha...vlastně vážně. 

Jen člověk, který na vesnici žil, a nyní bydlí ve velkém městě, může doopravdy ocenit čistý voňavý vzduch, které nabízí maloměsto, kde žije mamka. 

Já si ho užila vážně naplno, byli jsme v lese odnést kaštany zvířátkům (jak poetické :D) a vzala jsem sebou foťák. Tady se můžete podívat, co z toho vzniklo, takže do ruky čaj, nejlépe s nějakou vánoční příchutí, zabalit se do deky a už se jen kochat barevným listím. :) 


TAG - Zpověď blogerky

pondělí 20. října 2014
https://www.etsy.com/listing/201144034/premade-blog-header-package-paint?
zdroj původního obrázku - stačí kliknout
Zdravím všechny,
dneska vám píšu se zahanbenou tváří...ano ano, selhala jsem s nedělním článkem. Všiml si toho někdo? Jezdím domů v podstatě dvakrát do měsíce - jednou k mamce, podruhé k tátovi a zrovna tento víkend byl ten "výjezdový" a k internetu jsem se nedostala. Takže se velmi omlouvám. 

Co pro vás dneska mám? Je to TAG a podle nadpisu jste již zajisté pochopili, že to má co do činění se mnou a s blogem jako takovým. TAGy se pohybují na takové tenké hranici love or hate, protože někdy mohou zaběhnout do celkem všední nudy, ale poslední Memory TAG se vám statisticky líbil, takže proč nezkusit další. 

Nebudeme to prodlužovat, pustíme se do toho. Kdo by se chtěl zúčastnit, může mi napsat s požádáním o nominaci a samozřejmě měl by dodržet pravidla, což je klasicky poděkování blogerovi, který vás nominoval, zodpovězení otázek a nominace někoho dalšího. 

Moc děkuji Natce z blogu purplepineapple za nominaci, vždycky na mě myslí! :) Koukejte k ní taky zavítat! 

1. Kolik času denně trávíš psaním a upravováním článků?

Každý den články nepíšu, každopádně každý den se v podstatě o blog starám, ať jde o statistiky, odpovídání na komentáře nebo jenom o nakukování na ostatní blogy a vstřebáváním nových nápadů. Řekněme tak půl hodiny denně max. 

Žiji TEĎ.

neděle 12. října 2014

Původně jsem měla na dnešní nedělní článek naplánovaný TAG, ale uvědomila jsem si, že v poslední době bylo příliš a nebylo moc mě pro vás. Proto jsem se dnes rozhodla napsat motivační článek, který sice vychází ze mě a z mých zkušeností, ale je určen cíleně pro vás, pro vaše obohacení. 

Klikli jste na titulek Žiju TEĎ. Nevím, s jakým očekáváním jste sem přišli a co přesně hledáte, je ale dost možné, že vaše kliknutí bylo znamením nespokojenosti s vaší momentální situací a nebo jste možná jenom zvědaví, co vám může tahle obyčejná holka s blogem, který nesčítá stovky čtenářů, nabídnout. Obzvlášť když si sama označuje články jako motivační...co?

No, tak uvidíme. K názvu jen malá poznámka - ta tečka je tam velmi podstatná. Žijete TEĎ a konec, pokaždé kdy to čtete, čtete to TEĎ. 

Malý disclaimer na začátek. Já nejsem věčně šťastný člověk a pravděpodobně nikdy nebudu. Nežiji plně spirituálním životem a mám také spoustu starostí, problémů a těžkostí...stejně tak jako vy. Přesto (!) si myslím, že je velmi podstatný rozdíl mezi lidmi, kteří o tom šťastném světě ví a věří, že může být jejich součástí a mezi lidmi, jež pospíchají po ulicích a jen plní své to-do listy. Je značně vidět, pokud se člověk snaží, pokud se zajímá, či jen jede na autopilota a stává se otrokem svých myšlenek. 

Zajímat se stačí. 

V podstatě na pár dnů přesně jsem před rokem psala své "deníčkové zápisky" (otevřu poznámový blok a začnu psát, když se potřebuji "vylít"). Dnes mi to přijde jako úsměvná ironie, ale ten soubor se dodnes jmenuje Nový textový dokument. Co jsem tehdy napsala?

Výjezd za telátkama - 7.10.2014

středa 8. října 2014

Tento článek opět patří do projektu JAK SI ŽIJU, snad si ho dnes jako článek bonusový užijete a přidáte se k projektu taky! :)

Sice je středa 9:21, já bych měla sedět na přednášce z biologie a psát si poznámky, ale sedím na bytě s černým čajem v ruce a dávám si volníčko. Hold prázdný byt je tu čirou výjimkou, tak toho s plesajícím srdíčkem využívám. 

Chtěla bych vám sepsat pár řádků o včerejším výjezdu, kdy jsme navštívili opět kravín, ale také masný chov prasat, také krav a stáje koní. Nudnou přednášku o výrobě krmiv bych snad i radši vynechala. 

_________________________________________________________________

Tak jsem si ráno pěkně vstala na šestou, celkem v klidu, žádný breky. Jídlo na celý den jsem měla už připravené z předešlého dne, takže stačilo si uvařit můj Ranní s citronem, zakápnout ho mlíkem a nasnídat se. Posbírala jsem pár věcí do batohu, oblékala si džínové legíny s tím, že minule jsme do žádnejch hoven přece nešli a začala se malovat. Jenže najednou jsme už nestíhali a museli jsme s G. na tramvaj klasicky popoběhnout. V 7 ráno máme totiž přednášku chovu zájmových zvířat. 

Dva týdny na veterině

neděle 5. října 2014
Dnešní nedělní článek je součástí projektu blogerky Rachel-Roo, která měla skvělý nápad jak spojit blogery a blogerky úplně všední věcí a to zápisky o našem dni (ups, trochu mi ujela ruka a napsala jsem dva týdny). V podstatě můžete psát o čemkoliv, vyzdvihnout cokoliv a také samozřejmě něco vynechat, je to jen další možnost osobu za počítačem lépe poznat (a to nejen skrz TAGy). Projekt se jmenuje JAK SI ŽIJU. Já mám takové články celkem ráda, protože člověk si potom vážně může udělat takovou reálnější představu o jeho oblíbené blogerce. Takže, co všechno jsem podnikala během dvou týdnů já?

Zhrnuto...aneb jak jsem se zabydlela v Brně.

Možná, že by to mohlo vypadat nějak takhle:


A nebo spíš takhle? 
zvířátka jsou dodaná v editoru, ale byly by to krásný nálepky, co?
Pokud jste ještě nečetli článek o mém stěhování do Brna, pravděpodobně nevíte, že tam už dva týdny bydlím. A to mi věřte, byla to změna. Z vesnice se dvěma sty obyvateli do druhého největšího města v České republice to byl jako Horymírův skok z Vyšehradu. Vypadalo to velmi riskantně, ale naštěstí díky Šemíkovi bezpečně přistál.