Chtěla bych se s vámi podělit o takovou mojí novou či znovu nalezenou vášeň a o experiment, který s tím šel ruku v ruce. Zkuste si udržet svou koncentraci až do konce, protože některé věci, které chci předat, musím zaobalit do rozsáhlejší formy. Ve zkratce jde ale o minimalismus (což je styl života) a jednodušeji o vyklízení a zbavování se nepotřebných věcí.
Jsem si téměř jistá, že mnoho mých přátel nebo bývalí/nynější spolubydlící by o mě v životě neřekli, že jsem minimalista, protože většinou jsem to byla právě já, kdo si do bytu nastěhoval nejvíce věcí - ale na mou obranu, já si vždy přivezla skoro celý život, kdežto oni mají většinu svých věcí doma.
Ironicky právě tímto minimalistickým experimentem a tedy 30-denní minimalistickou výzvou jsem zjistila, že mám doma mnohem, ale mnohem víc věcí, než jsem si myslela. A to jsem po svém stěhování do Brna byla přesunuta do nejmenšího pokoje v domě, který vypadal celkem opuštěně a prázdně.
K tomu, abyste jako amatéři (no offense) pochopili, k čemu výzva slouží a viděli v ní i něco jiného než prosté vyhazování věcí, musíte hledat hlubší smysl, který minimalismus skrývá. Obecně je to styl života, kdy se člověk snaží žít s co nejmenším počtem věcí, který mu potom umožňuje soustředit na důležitější aspekty jeho života.
Já jakožto neúplný minimalista a jako někdo, kdo není ve fázi, kdy bych byla připravená na opravdový extrémový minimalismus (přesto že mě neskutečně inspiruje a fascinuje) v tom vidím především úlevu a sebereflexi.